Jélené, oči máš zélené...

Jestli má jelen oči zelené, to fakt nevím, ale pořád mi zněla v hlavě krátká melodie. Vyřezávala a vysekávala jsem jeleny s tím, že je použiji na další přáníčka. Prohrábla jsem bedýnku s různými zbylými výseky a komponenty a přišel nápad. Podkladový papír bude opět vytvořený kombinovanými technikami (ale bez vrstev gessa) a pak už jen střídmé vrstvení a dozdobení.

Obecně nemám na přáních ráda vysoké vrstvení, líbí se mi spíš jednodušší řešení, ale vím, že vytvořit čistou, ale účinnou kompozici, je docela fuška. Hlavně musí mít člověk za sebou období hledání a zkoušení. Jenže přesně po tomto okamžiku mne práce přestává bavit.  Mám ráda všechny tvůrce se svým stylem, kteří se soustředí na to, co umí a co je čitelné. Já pořád skáču sem tam, pořád hledám něco jiného a nového. Hlavně žádné opakování. Krátká série a dost.
Začala jsem zatřením distress inkoustů přes šablonu, na jednom podkladu nejprve horké embossování. Dále práškové barvy a voda, kaňky spreji Lindys, razítka . A potom již přišly ke slovu výseky hvězd a jeleních hlav. Penízky, flitry a enamelky(sady jsou k nezaplacení) na doladění.

 

 

Hodil se také zbytek starého scrapbookového papíru...

 

Jeden z podkladů se mi líbil až moc, doplnila jsem ho tedy jen hvězdou...

Vyzkoušela jsem také formát na šířku:

Na závěr ještě pár detailů k prozkoumání :-)

 

Přáníček ještě nemám potřebné množství, ale nechci se stresovat rychle ubíhajícími dny...přeji pohodu, klid a sváteční rozjímání i Vám. Vychutnejte si adventní čas.

Andělské a jiné variace

Objevil se první sněhový poprašek a mrazivé noci mě přinutily přestěhovat poslední květináče z terasy do verandy. Připomnělo mně to, že bych měla ještě vytvořit další vánoční přání. Ne zdobená, ještě pořád jsem naladěná na akvarelové malování. Pořád ještě nedošlo na všechna razítka, která jsou netknutá od minulých Vánoc. Myslím, že některá budou netknutá nadále :-), vidím, že opět nestihnu všechno, co bych chtěla.

Výška nařezaných barevných podkladových čtvrtek se nijak nezmenšila, jen jsem si vyrobila další hromádku základů přání. V poslední době po volných chvilkách řežu a rýhuji do zásoby .

Činnost je to mechanická a já doufám, že přijde nějaký nápad :-). Ze zoufalství jsem začala tiskat a vyřezávat vločky a hvězdičky, ale malůvky jsem měla stále v hlavě...už jsem se nebránila a pokračovala jsem ve stejném stylu předchozích přání. Vzala jsem akvarelové čtvrtky, akvarelové barvy, distress inkousty a práškové barvy a začala si hrát s podklady. Několik otisků razítky, vybarvování, lepení a vrstvení a lepení...a pár flitrů...a opět mi pár podkladů zbylo, tak budu moci pokračovat...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pro řadu motivů ráda vytvářím více barevných variací, vlastně tak dlouho, dokud mne baví si hrát s barvami. Nechám se překvapit, co ještě vznikne. A co vy? Už finišujete nebo máte hotovo?

Freya

Hned při první hotelové snídani mne zaujalo prostírání. Ne vrchovaté švédské stoly se vším možným, ale kus papíru na bílém ubrusu. Od druhého dne jsem pozorovala cvrkot kolem sklízení a nové úpravy stolu a dlouho jsem se odhodlávala k činu: stočit papír a odnést ho s sebou.Stejně končil v odpadcích, ale jak bych vysvětlovala, že ten kousek potištěného papíru nutně potřebuji na scrapování :-)

Barevnost nenápadná, jemný tisk, téměř neznatelný, skleničky, krajky a o něco výraznější recept na nějakou dobrotu.

Velikost odhadem nejméně  30 x 45, už jsem viděla pozadí scrapbookové stránky. Ani by tam nemuselo být mnoho dalších věcí, jen fotka a pár drobností...
Připravila jsem si  starorůžový karton na podložení, loňskou Mambi sadu "růžofku se zlatou", hedvábné papíry a fotky...jednu variantu v černobílé, druhou s barevným akcentem, ale i ta byla uměřená, v retro stylu, fotila jsem na pozadí dveřních výplní.

Část podkladu jsem zatřela jemnou bílou modelovací pastou, někdy ji používám místo gessa, protože není tak řídká. Po zaschnutí jsem povrch ledabyle počmárala obyčejnou tužkou a pokapala třemi odstíny sprejů Lindy's Stamp Gang.

Fotografii jsem nalepila oboustranně lepící páskou na čtvrtku a vypodložila jsem vrstvami hedvábného papíru. Texturu podkladu jsem doplnila otisky razítek. A ještě enamelky, písmenka, visačka od svetříku, který jsem si přivezla...

Nafukovací písmena...to první je zvýrazněno provázkem:

Pár detailů ze stránky:

 

Fotila jsem ještě za mokra, stránka potřebuje pár dní na vyrovnání. Nepodařilo se mi ji vyfotit celou, je trochu pokroucená a chybí růžový okraj :-(.

Na linkovaný papír bude doplněn text, ale už jsem neměla sílu, abych měla komplet hotové a přece jen, bude to trochu osobní...stále mám hlavu jako střep, z chřipky se vyklubal zánět průdušek a ležím s antibiotiky...

ATC Andělské hlasy

Říjnová výzva na ARTGRUPA ATC mě hodně potrápila. Téma zadala Marysia a zní Niby nic, a jednak...
Pro mne to je velice osobní  a ony události, okamžiky, myšlenky a zážitky jsou většinou neuchopitelné...opravdu jsem si nevěděla rady, protože jsem si byla vědoma toho, že výtvarné ztvárnění nebude odpovídat ani minimální částečkou...
Dnes je poslední den vkládání a tak jsem se musela pustit do tvoření.
Jeden z krásných okamžiků, který mne na dlouho zasáhl, patří procházce po večerním ztichlém náměstí. Jako omámeni jsme šli za zvukem, který se nesl nejprve velice jemně, snažili jsme se identifikovat odkud přichází a šli za ním stylem "samávodapřihořívá". Sem tam v ten prosincový večer spadla vločka a vysoké tóny nám připadaly jako andělské hlasy. Je to už více než dvacet let a stále je slyším...žádná slova, jen nádherná, vznešená melodie. Zdroj jsme nakonec objevili. Na schodech postával nejspíš student a z tašky, ve které měl přehrávač, se linul zpěv Báry Basikové. Byl to pro mne tenkrát velký objev, protože jsem poslouchala hlavně folk...
Kartička se nese předčasně ve vánočním duchu, ale nic jiného jsem nevymyslela...