Pop-Up Mini Album

Čekalo mne tradiční prázdninové tvořivé setkání. A samozřejmě tradice dárečková: pro hostitelku i další kamarádku jsem vyrobila minialba, která budou připomínat minulé krásné chvíle plné tvoření a výletů.

Dodržela jsem stejný typ: Pop Up Twist Mini Album (pod tímto názvem najdete na internetu plno podrobných návodů).Dělala jsem je už mnohokrát, ale stejně se vždy při měření a skládání (a následném slepování) rozčiluji, když zjistím, že mi to úplně nepasuje. Prostě nemám na ty přesné technické záležitosti buňky. Základ celého alba je z černého kartonu, fotografie výborně doplňuje.

 

Na následujícím fotu je dobře vidět rozkládací mechanismus, při každém rozevřením se vyklopí harmonika, kde jsou umístěny další obrázky. To celé celkem třikrát. Protože je opakování matkou moudrosti, řekla jsem si, že si vyrobím několik dalších základů, abych nemusela příště zase tápat v některých krocích :-))).

V celém albu jsou  fografie ze setkání v létě 2017, loňské jsem musela kvůli zdravotnímu stavu odpískat, o to více se teď těším.
Zdobení je tedy minimální, samolepící výseky, šňůrky, chipboard,...

 

 

 

 

Užívejte léta a pokud se budete inspirovat, ať se vám dílo daří!

Výzva na druhou

Minulý příspěvek jsem zakončila ukázkou splněného tajného úkolu, který jsme dostaly (já a Lena) od naší kukačové hostitelky Tapevy. Tím úkolem byl totem...já téměř bezmyšlenkovitě využila přírodních darů a při večerním povídání motala a motala, až jsem domotala :-).
Po návratu domů jsem ale měla téma pořád v hlavě. Ten můj totem byl sice hotový, ale na mě nějak málo scrap. Musela jsem využít přivezené zásoby a spoustu domácího materiálu a potřeb, abych se do úkolu pustila znovu.

Po večerech jsme plnily formy samotvrdnoucí hmotou...pro mne to je příjemná činnost, při které si vytvořím spoustu doplňků pro mé projekty.  Zábava je i vytvořit si svoje originální formy...Tapeva nás zásobila a my dodávaly předměty vhodné pro otisky.

Pustily jsme se i do jemných filigránových vzorů, opět z forem, ale jak a z čeho nemohu prozradit :-), malé tajemství...

Vybrala jsem pár otisků a přetřela jsem je černým gessem:

Už jsem věděla, že se pustím do letní visačky, na které bude jako hlavní motiv totem.
Jistě bych našla vhodný podkladový papír, ale vytvořila jsem si svůj. Akvarelové rozfoukávané skvrny, papír jsem rozstříhala na  obdélníčky a znovu poskládala a přilepila na karton, jak mi přišly pod ruku. A k tomu tušová kresba siluet stromů. Přetřela jsem transparentním gessem a dotónovala Timíkovými Distress Crayons.

A mohla jsem se vrátit ke skládání samotného totemu...pár variant, přidala jsem jakousi destičku z elektronického přístroje?, pírka, větvičky, kytičky a pestíky...
Výlisky jsem barevně doladila pomocí barev Art Alchemy a voskových metalických past..

 

Ještě nějaké nitě na vypodložení a drobné kamínky...ty původně byly určeny do gelových svíček :-)...prostě, co dům dal.

 

Podvečerní sluníčko vykouzlilo teplé odstíny barev, druhý obrázek je focen ve stínu a pravda je někde uprostřed :-)))

 

Stále však ve mně hlodá červíček a mám nutkání na vytvoření nejméně dvou dalších jiných totemů...tak uvidím...ještě pořád je červenec  a ještě volný srpen...letní prázdniny, můžu všechno a nemusím nic. 

Mějte se krásně...a díky za návštěvu...

Kukačové Vánoce

Tradice se mají dodržovat.
Tedy udržujeme.
A rády!

Dovolila jsem si použít na úvod dnešního příspěvku slova Tapevy, hostitelky našeho kukačovéhho setkání.
I letos, již posedmé, jsem měla tu čest přijmout pozvání a strávit pár tvořivých dní u jihočeského rybníku Kukač, v chatě, kde jsme měly (ano, zase samé ženy) skvělé zázemí.
Téma letošního tvoření nadnesla Petra již v zimě. Poohlížely jsme se celý půlrok po vhodném materiálu, abychom ve finále hodně improvizovaly a čarovaly z vody. Ale vše se zvládlo!

Vidíte, že by stačilo vztyčit jedli, zavěsit ozdoby a máme tu Vánoce :-).  I spoustu dárků jsme každá dostaly...áchaly jsme nejen při rozbalování, ale při každém pohledu na hromádky na stole, při ukládání i rozbalování doma. Na Lenčin vaječňák se nejvíc těší můj muž...Vánoce v červenci...
Ale zpět k našemu tvoření. První den byla naprostá idylka: příjemné letní počasí, koupání, sem tam zobnutí nějaké mňamky, ale především jsme si musely toho tolik sdělit! Plánů bylo hodně a tak jsme rozbalily naše zásoby a hlavně koukly, co stihla v předstihu posbírat Petra v okolí rybníku a v přilehlém lese.
Plánované ozdoby začínaly v naší mysli nabírat konkrétní podobu. Cesta k realizaci byla delší. Vymyslet, co dát dovnitř plastové koule, jak zrealizovat podobu sněhové krajinky...

Bílé strukturovací a sněhové pasty pomalu zakrývaly jednotlivé plochy...

A po zaschnutí již další barvení, vkládání a vlepování stylových drobností.

 

Největším úskalím bylo zkompletování obou polokoulí, někdy to klaplo na poprvé, jindy to byla zkouška trpělivosti a neustálé opravy. Závěrečné focení jsem musela několikrát odkládat: jakmile byly koule chvilku venku, začaly se rosit ...

 

 

I letos si pro nás připravila hostitelka tajný úkol: totem. Jak a z čeho, měly jsme namáhat mozkové závity. 

Z forem jsme si vytvořily různé motivy, ale především různě velké lebky. Z hromady klacků a větví jsem vybrala krásně olišejníkované, byly nazdobeny až dost. Při večerním povídání jsem motala a motala...dokončení už bylo dílem okamžiku.

Letošní setkání bylo ve znamení budíkovského hesla: času dost:

Tak ho mějte co nejvíc a užívejte léta!

Letní ohlédnutí

Já vím, léto teprve na počátku a už se chci ohlížet :-). Tak jsem to opravdu nemyslela, chci se ohlédnout za léty minulými...vlastně jen pár vzpomínkových momentek na tradiční letní setkávání u jihočeského Kukače.
To proto, že na další setkání právě odjíždím.
Prvně jsme se sešly (samé scrapující ženy, jak jinak) v roce 2011 a pár dní bylo naplněno holčičím povídáním, výměnou zkušeností, zkoušením nových materiálů...v hlavní roli tehdy byly inkousty Adirondack a patřila jim také tato stránka do alba:

Album bylo pro hostitelku a ta si také pro nás následující léto nachystala úkol: vytvořit stránku (stránky) do deníku, ale podmínkou bylo využít pouze materiál z její krabice zbytků.  Po počátečním váhání každá po chvilkách něco vytvořila a výsledkem byl originální deník, kterým jsme byly nadšené.
Tady je jeden z mých příspěvků:

 Práci s inkousty jsme posunuly do další oblasti, vytvořily jsme si náhrdelníky i náušnice:

Každý rok plno dalších obohacujících projektů...byl by to hodně dlouhý článek.
Postupně se počáteční skupinka početně zúžila, někdy přibyly i dětičky a tak jsme musely vymýšlet i další zábavu. Kluci trávili čas chytáním ryb (a že v Kukači jsou pořádné kousky!), tropická vedra ukrajovala čas tvoření a přicházely ke slovu i vodní hrátky. Po jedné z vodních bitev nám zbyl tento obraz:

Postupně jsme si zorganizovaly pobyt tak, že vyšel čas i na různé výlety do civilizace...historická města, zámky, dílny, zahrady, rozhledny...prostě kultůůůra...

 

A s tím také gastronomické zážitky :-) a moudra:

Na každé další letní setkání jsme se moc těšily a vždycky to bylo lepší a lepší a hlavně nové.
A teď, proč se vlastně ohlížím...posledních pár dnů jsem trávila výrobou vzpomínkových minialb na naše výlety. Nabídnu jen malou ochutnávku, nemohu to přece prozradit předem:

Doufám, že udělají radost a vám všem přeji, abyste si užili léta podle vlastních představ...ať vám vše vyjde podle plánu. (Abych nezapomněla: pokud jste čekali, že ukážu hotové album z dovolené na rybníčkách, tak přiznávám, že hotovo nemám...nebyl čas a prostor, plán neplán ...tak snad někdy po večerech :-) )

Osedláme oře

Chtěl ji potkat v lukách...jela jsem tam, ale nebyl tam on, byly tam samé scrapbookové ženy. Přestože byl prodloužený víkend, stejně se nám zdálo, že je málo času. Koukaly jsme z okna na krásnou protější pampeliškovou louku. Lákala nás moc, ale čas nebyl...
A protože nebyl čas, ukážu vám dnes jen v krátkém příspěvku louky mácháčové, ve kterých jsme osedlaly koníky před čtrnácti dny ...

Obstarala jsem stádo a odvezla na místo...všichni měli možnost přivézt si podkladové zdobící prvky, ale bylo hodně společných, bylo z čeho vybírat...

Práce téměř na celý den, ale bavila nás...

 

Děti si poradily po svém...

Původní název: Boj Jednorožce se Chagallem:

A co bylo v akci? Bílé a černé gesso, metalické arvy ArtAlchemy, voskové pasty, šablony, práškové barvy, lepidla, mraky kovových drobností, krajky, atd.

Tak zase někdy...u jezera, na loukách, v pracovnách, ...tvořte a radujte se...

Scrapování bez papíru

Ano, bez papíru, bez čtvrtky, bez kartonu...ale zbytky, materiál i pomůcky, které máme na scrapbooking, ty jsme využili.
Když jsem objevila svět scrapbookingu, hned jsem věděla, že jsem u cíle svého tvořivého směrování. Dá se využít cokoli a jakkoli, žádný stereotyp.
Nedávno jsme se spřízněnými tvořivými kamarádkami a také jedním malým Timem prožili víkend, který každoročně nazýváme Jarní Mácháč, Kdysi jsme začínali přímo ve mlýně na hrázi jezera, ale poslední tři roky kroužíme kolem...žádné rozptylování :-)
Tentokrát jsme zabrousili do kategorií Mixed Media a Altered Art.Je už tradicí, že vždy si také vyrobíme nějakou nositelnou parádu, letos to byl náramek. Náramek z kůže a...co dům dal, či spíše naše nasyslené zásoby...

Krajky, korálky, brads, zbytky dávno nenošené bižuterie, textilní květiny, filigrány, ...áchali jsme nad každým kouskem.
Základem byly různě široké kožené řemínky, kupodivu si s nimi hravě poradila řezačka.
Ctím zásadu, že materiál by měl být vždy přiznaný, žádné hraní si na něco, pořád by mělo být vidět, že kůže je kůží. Skvělou službu nám udělaly barvy Art Alchemy, ty jsme doplnili tiskem pomocí razítek.

Zapínání na cvoky, někdo na šněrování...zdobení podle vlastní představy. Někdo ve stylu steampunk, někdo tribal, někdo lidová notečka, ...někdo lehce extravagantní.

Děti byly hotové nejdřív, ani nečekaly na možnosti, někomu stačila stužka a hřebíčky, někdo vzal do ruky rydlo a motiv si vyryl a zatřel barvu...

Náramek na ruku a honem ven...

Já svůj dokončovala doma, chybělo mi zapínání a vlastně jsem pořád myslela na jeden skleněný knoflík, který jsem nevzala s sebou. I ten jsem dobarvila do stejného odstínu, který jsem použila na kůži.

 

A další inspirace, zdaleka nejsou všechny:

 

 

 

A jak to máte vy? Držíte se jen alb, přáníček nebo PL? Nebo také zabrousíte jinam?