Jen dva papírky a pár kytiček

Zahrada je po květnových deštích svěží a pěkně narostlá. Otrhávala jsem, stříhala a zakracovala vytáhlé výhony a místo toho, aby skončily na kompostu, donesla jsem je do ateliéru. Rozpracované tvoření šlo stranou, byla tu nová inspirace.

A chcete-li se inspirovat i vy, vězte, že opravdu budete potřebovat jen papíry a rostlinky. Já použila i BigShot, ale myslím, že by stačilo trochu se opřít třeba do kuchyňského válečku a šlo by to také.
Takže: akrylová deska, papír, rozložit rostlinu či dvě, akrylová deska...a zatočit klikou. Barviva bylo v kytkách dost, po každém projetí jsem utírala desky :-)

 

 

Některý otisk byl slabý, tak ještě jednou přes s jiným výhonem:

Příroda čarodějka, nemohla jsem se nabažit...
A ten druhý papírek? Na přáníčkový základ. Ani není potřeba dále zdobit, ikdyž také jsem udělala výjimku (kousek krajky, stužky, výsek, enamelky,...).

 

 

 

Další tisky čekají na uplatnění. Před čtyřmi lety jsem si vytvořila Art Journal jako deníček z milého místa, barevnost záznamu je stále stejná. 

Kdo si rád hraje a experimentuje, jistě se zabaví...

Tak mne napadlo: druhý papírek jako součást sendviče...papír-kytka-papír...hned se na to vrhnu :-)...dva jednou ranou!

Průhledný tag

Název dnešního příspěvku zní jako dvojsmysl, ale visačka má opravdu průhledný základ, lehce netradiční, ale o to víc se mi výsledek líbí a určitě ještě vyzkouším jiné varianty.
Na průhledný základ jsem použila acetátovou fólii. Tentokrát ale to je znovu naskladněná tepluvzdorná fólie. Určitě by neměla uniknout vaší pozornosti, protože má opravdu velmi široké uplatnění, je pevná, neohýbá se v okrajích, ale hlavně: můžeme na ni aplikovat horký embossing!

Kapka alkoholu, chvilka ručních prací

Je to jako ze starého románu, ale alkohol nepiju a na ruční práce už nemám trpělivost a zrak.
Přesto kapka (či kapky) alkoholu, tedy přesněji alkoholových inkoustů, se na dnešní ukázce objeví. Stejně tak trocha šití...

Srdce ze zlata

Doufám, že vám neuniklo, že máte skvělou příležitost doplnit své zásoby o vyřezávací šablony...ty se totiž ocitly ve slevové akci. I já jsem brouzdala sortimentem a ulovila nějaké poslední kousky, které musím mít ve své sbírce.
Patří k nim i vyřezávací šablony od Spellbinders, ke hvězdám přibyly srdcata. Tři velikosti, plná a také s tečkovým děrováním. Takzvané prošívání mám u šablon ráda. Bývají ve vzoru čárka čárka, tečka tečka a viděla jsem už i cikcak vzor, mám i křížkové vyšívání. Většinou se motiv vyřízne a zároveň proděruje. Tyhle šablony jsou ale zvlášť, volba je na vás, jak a co použijete.

Vyzkoušela jsem na křídovém kartonu, který jsem barvila alkoholovými inkousty Adirondack a také na starých bílých kartonech, které mají původ v přáníčkových základech nějaké firmy.

Překvapilo mne, že dírky jsou poměrně velké (hvězdy mi tu leží už delší čas netknuté, ani jsem je nezkoumala), žádný náznak...to by šlo velice dobře využít na šití! Připravila jsem si zlaté nitě. Hmmm, to bych ale mohla ještě využít zlacení...tak šup šup: lepidlo, vločky, nechat zaschnout, očistit, vyleštit, ...jak na to, najdete v minulých příspěvcích na blogu.
A teď navléknout jehlu a švadlenka Madlenka může začít s nimravou prací :-)

Zkouškou trpělivosti (a že jí zrovna neoplývám) byla malá srdíčka, nápor to byl na mé stále uslzené oči, ale zvládla jsem to.

Na akvarelovou čvrtku jsem si vytvořila barevný podklad, přidala jsem zatřený distress inkoust přes šablonu i otisky razítky. Vzpomněla jsem si na papírové krajkové srdíčko, tak ještě vypodložit zlato, aby byl motiv měkčí...

 

A bylo hotovo...přání ke svatbě či výročí, ...

 

Bílá, modrá, zlatá...krásné vzdušné letní tóny, byla jsem spokojená.
Už hledáte svého výprodejového favorita? A co s ním? Pouštíte se hned s novinkou do zkušebního projektu?

Hlavně nekýchat, nedýchat,...

A také se raději nehýbat...kovové plátky a vločky jsem ještě nezaložila a musím přiznat, že ač se snažím, neubránila jsem se tomu, že máme postupně stříbrný, zlatý i měděný prach i útržky úplně všude. V nedělní polévce, na oblečení i na těle nacházím přichycený poklad.
 Novinkové "zlato" jsem chtěla vyzkoušet na větší ploše v kombinaci s inkousty a také mne lákal avizovaný tisk.

Asi vás napadne, co jsem si to vybrala za razítko :-). Ze začátku mně vůbec nedošlo, že bych měla začít se zkouškami s nějakým plošným motivem. Razítko lístku ginkga se ukázalo jako špatná volba. Ikdyž spíš bych přičítala neúspěch špatnému výběru lepidla. Použila jsem opět lepidlo dodávané k nějaké pozlacovací sadě, chvilku nechala zavadnout...a můžete se podívat na detail, že místo linií mám slitou plochu.

Na některý lepidlový tisk jsem použila větší kus plátku, na některý jsem nasypala větší kousky. Nechala jsem schnout a postupně papír očistila. Vyzkoušela jsem houbičku, jak psaly děvčata z DT, ale vrátila jsem se k plochému štětci...s ním se mi pracovalo lépe. S výsledkem jsem nebyla vůbec spokojená, ještě pořád mi nedocházelo, že razítko nepatřilo k těm vhodným :-). Ale protože téměř nikdy neletí do koše nepodarky, nechávám si je, co kdyby, vzala jsem znovu do ruky razítko a přetiskla černým StazOnem. No, nebyl dobrý den...razítko je na dřevě a tak jsem úplně neviděla, kam tisknu. Podle toho to dopadlo: těsně vedle, jako ta jedle. Ale ani to neletělo do koše...když už jsem nad tím strávila tolik času, něco z toho musím přece vytěžit :-).

Otisky jsem vystříhala a docela se mi začaly líbit.

Nejdříve jsem si myslela, že použiju na zlatý podklad, ale nebylo to ono...na mě moc zlata. Tak tedy akvarelový podklad.

Lehká kompoziční korekce a výsledné přání:

Už jsem se zmínila, že mne také zajímalo spojení s alkoholovými inkousty Adirondack. Natřela jsem lepidlem větší plochu a opatrně přenesla velký plát...úplně byl zelektrizovaný,  začal se trhat...hlavně žádná panika, tak to bude potrhané.

S inkousty žádná sláva: mizel před očima...tudy cesta také nevede. Ke zlatému podkladu se báječně hodí Klimt...otisk razítka, barva a pozlacení vlasů...

Jako bonus mám odekorovanou také propisku...ležela hned vedle projektů, dělala jsem si poznámky a protože na nějakém prstě zůstaly také zbytečky lepidla, dostalo se stříbro i tam, kam nemělo...

Ve výsledku jsem si připadala jako Pat a Mat, ale protože to máme v rodině, smířila jsem se s tím, že každý den není svátek.A jak vy? Pochlubte se se svými úspěchy či neúspěchy.

Magické zlato

Už mne svrběly ruce na nějaký layout. Jen jsem pořád nebyla rozhodnutá pro podkladový papír, vlastně jsem nebyla rozhodnutá ani pro fotku...ale na stránku jsem měla chuť.
Do rukou se mi dostaly zkušební vzorky kovových plátků a vloček. V mých zásobách jsou i neotevřená balení, která jsem si kdysi koupila, že se budou hodit na fimové hrátky. No, nikdy na ně nedošlo, nějak nebyl čas. Jemné, lehounké plátky a vločky se především používají na tzv. pozlacování, nejčastěji rámů a rámečků.
Jenže mě víc baví použít jakýkoli materiál trochu netradičně. Zlaté akcenty jsou už delší dobu trendy a já si řekla, že právě kovové vločky použiju tím nejjednodušším způsobem, prostě je jen tak, sem tam, přilepím.

Nejprve jsem sáhla po práškových a akvarelových barvách a vytvořila si podklady...ty se vždycky hodí pro další práci.

Pro pokračování toho moc nebylo potřeba: plátky-vločky, plochý štětec, bílé lepidlo:

Promyslela jsem si kompozici a nanesla lepidlo na místa, kde jsem chtěla mít zlatý akcent..Je potřeba pracovat s lepidlem, které má hustší konzistenci a nechat ho chvíli zavadnout. Teprve pak jsem vrstvila  plátky.

Plátky pokrývají větší plošky, po dokonalém zaschnutí jsem štětcem odstranila přebytky, které nebyly přilepeny.

Útržky i prach jsem sesypala zpět do sáčku. Na závěr je dobré ještě plátky rozleštit, použila jsem vatovou tyčinku.

Další vrstvy jsem použila i na papírové výseky:

 

Nová scrapbooková stránka už byla dílem okamžiku, jen fotka, razítko, výseky a text:

Nazdobených podkladů jsem měla více, tak ještě alespoň dvě přání...nemají ještě text, ten doplním podle účelu...

 

Možná si řeknete, že zlatý povrch docílíme např akrylovou barvou, embossováním či glitry, ale rozhodně stojí zato vyzkoušet i tuto možnost...zlato je zlato...a vypadá zase jinak, opravdověji...Tak hlídejte novinky, najdete tam kovové plátky k dekoraci.

Recy...věci

Recy věci...tedy spíše věc jedna, kterou mám nejoblíbenější a moc ráda ji používám. Vlhčený ubrousek, po použití suchý, pečlivě vyrovnaný a čekající na další uplatnění... S tím použitím bych to měla vysvětlit ale blíže :-) . Pokud potřebuji očistit šablony od barev ve spreji či akrylových barev nebo zbytky barev, které ulpí na rukou, je přesně ten okamžik, kdy vím, že použitý ubrousek neskončí v koši, ale poputuje k ostatním na hromádku.  Většinu ubrousků časem nalepím na čtvrtky, dobře se dají použít na vyřezávání tvarů, květin atd.
Tentokrát ale došlo na vytvoření originálního pozadí.

Ubrousky rovnám podle barevnosti, nechávám si všechny...ty, které jsou jen neznatelně zabarvené, i ty, které jsou rádoby špinavé a nevýrazné, i ty křiklavě barevné.

A před skoro dvěma lety jsem díky kamarádce objevila ubrousky, které se přidávají k prádlu do pračky a jejich úkolem je zachytit barvu, kterou textil pouští. Jak dokonalé, dnes bez nich neperu a fakt jsem byla hodně překvapená, co se na nich zachytí:

Už delší dobu jsem nosila v hlavě námět, který jsem si chtěla vyzkoušet: propojit šití a barvení textilu, nejlépe na netkané textilii.
Lehce zatónovaný ubrousek jsem nalepila Herkulesem na čtvrtku.

Po zaschnutí přišel ke slovu šicí stroj a pokusila jsem se vytvořit obrysy květů:

 

Barvami ve spreji (Dylusions, Color Bloom  a LSG jsem dobarvila celý podklad. Stříkance a kapičky poklepáváním, něco sprejováním, něco málo štětečkem...

Z rubové strany jsem vložila do řezačky a odřízla rozměry kartiček pro ATC a TAG:

Podlepila jsem oboustranně lepící páskou a kartonem a ponechala jsem je bez dalšího zdobení, aby vynikl motiv samotný. Aby se netřepily ořízlé nitě, přejela jsem okraje bílým lepidlem.

 

A na závěr opět otázka k diskuzi. Máte nějaký oblíbený materiál, který recyklujete? A chcete si dvě z vás vyměnit ATC s tématem recyklace? Můžete se inspirovat a já se budu těšit na vaše práce.