ATC Andělské hlasy

Říjnová výzva na ARTGRUPA ATC mě hodně potrápila. Téma zadala Marysia a zní Niby nic, a jednak...
Pro mne to je velice osobní  a ony události, okamžiky, myšlenky a zážitky jsou většinou neuchopitelné...opravdu jsem si nevěděla rady, protože jsem si byla vědoma toho, že výtvarné ztvárnění nebude odpovídat ani minimální částečkou...
Dnes je poslední den vkládání a tak jsem se musela pustit do tvoření.
Jeden z krásných okamžiků, který mne na dlouho zasáhl, patří procházce po večerním ztichlém náměstí. Jako omámeni jsme šli za zvukem, který se nesl nejprve velice jemně, snažili jsme se identifikovat odkud přichází a šli za ním stylem "samávodapřihořívá". Sem tam v ten prosincový večer spadla vločka a vysoké tóny nám připadaly jako andělské hlasy. Je to už více než dvacet let a stále je slyším...žádná slova, jen nádherná, vznešená melodie. Zdroj jsme nakonec objevili. Na schodech postával nejspíš student a z tašky, ve které měl přehrávač, se linul zpěv Báry Basikové. Byl to pro mne tenkrát velký objev, protože jsem poslouchala hlavně folk...
Kartička se nese předčasně ve vánočním duchu, ale nic jiného jsem nevymyslela...