Na cestě...

Na cestě do Irska je můj Art Journal...jeho putování a především obsah budu moci sledovat prostřednictvím zveřejněných příspěvků. Vrátí se ke mně až za rok. Ne jinak tomu bude i u dalších dvanácti výtvarnic, které dostaly pozvánku k účasti na mezinárodním projektu ART JOURNAL IN THE WAY 2017. Už jste jistě zaregistrovali, že z našeho týmu dostala pozvání Majka, z České republiky jsme tři, mimo mne ještě Aralka Aksamitová a Denisa.Gryczová.

Co je psané, to je dané...

Koncem každého roku mne čeká velký papírový maratón, výroba měsíčních nebo týdenních diářů. Vím o nich samozřejmě celý rok, ale základy, se kterými pracuji, ve většině papírnictvích vedou až s podzimem...takže náročný finiš na poslední chvíli. Asi před třemi roky padl ještě požadavek na zápisník na adresy a telefony. V dnešní době, kdy má asi každý své kontakty v telefonu a málokdo posílá papírové dopisy a pohlednice. Já sama mám tahák nad pevnou linkou a adresy v sešitě se směrovacími čísly. A potom tlustý zápisník, kde mám kontakty na své známé scrapbookové tvořilky. Ukázalo se, že cenově přijatelný adresář bych musela shánět několik let zpátky...prostě nikde nic.
Diáře byly hotové, ale adresáře vázly...přece to nebudu celé dělat ručně!!!  Skoro to tak ale dopadlo, protože pořád nikde NIC. Až na poslední chvíli mne oslovily zápisníčky v Levných knihách, už už jsem viděla výslednou podobu. A kdo mne zná, ví, že když tu výslednou podobu už vidím, realizace se nekoná...nemám důvod :-))). Ale musela jsem, když jsem to slíbila.

Jela jsem podle stejného mustru, aby mi šla práce rychle od ruky, ale i tak to trvalo. Tak jen pár ukázek, zapomněla jsem i na focení, protože TO opravdu zdržuje :-)
Kancelářské papíry jsou svázány kovovou spirálovou vazbou, obal je z pevného červeného plastu, vnitřní kryt je transparentní plast.Vybírala jsem tedy čtvrtky na polep tak, aby spolu ladily. Desky z plastu jsem už použila na album několikrát, po zkušenostech lepím vždy oboustranně lepící páskou. Řezání papírů je čas od času téma na dlouhé večery, já větší formáty řežu na kotoučové Dahle, má nevýhodu, že malé kousíčky jsou neměřitelné. A tehdy přichází na řadu Tonic s žiletkovým jezdcem, ty se ale rychle tupí. Na druhou stranu tento typ má i rýhovací jezdec a to se docela hodí. Na malé projekty jsem si pořídila malou pákovou, také značky Tonic. Měřítko je v palcích, ale rychle jsem si zvykla.

Všechny stránky jsem orazítkovala písmeny abecedy.  Vnitřní i vrchní desky jsem doplnila razítky.

Na spirály jsem střídmě navázala stužky a provázky:

 

 

 Součástí zápisníku je i propisovací tužka,  zasunutá do gumičky, která je upevněná průchodkami, tvoří vlastně uzavírací mechanismus, aby se desky neotvíraly.

 

Upletla jsem si na sebe bič, k diářům bude na příště i větší množství adresářů...ještě že to vím včas :-)))

ATC: Maska

Poslední výzva uplynulého roku, která byla zveřejněna na ArtGrupě ATC měla téma Maska. Opět jsem dlouho váhala nad zpracováním. Pod tíhou hektických prosincových dnů jsme neměla žádné vzletné myšlenky, ani jsem neoplývala kreativitou :-)
Tak tedy žádné přemýšlení a zvítězila klasika...podklad je koláží z hedvábných papírů (dlouhá léta moje nejoblíbenější technika), následoval tisk na knižní stránku a opět koláž: Pan Přelétavý...

 

 

 

Nicméně už jsem natěšená na nové měsíční výzvy...už brzy se objeví nové téma. Pokud vás také tyhle malé kartičky baví, přidejte se k nám.

PF 2017

S koncem starého roku nebilancuji, s příchodem nového roku si nikdy nedávám předsevzetí...žiji přítomností. Tradice ale dodržuji a tak vám všem přeji. Přeji...no, dosaďte si sem všechno, co myslíte, že by mělo následovat :-)
A protože "péefko" by mělo mít také nějakou hmatatelnou podobu, jedno jsem vytvořila.

Základ je vyřezaný na Big Shotu, několik vrstev jsem slepila a mezi první a druhou vrstvu jsem vložila transparentní folii.

Původní úmysl byl, že vytvořím hodinky(jako symbol plynoucího času) ve stylu chrastidla, ale to nakonec vzalo za své. Černým gessem jsem vytvořila přes Timíkovu šablonu reliéfní zdobení. Po zaschnutí následovala vrstva opět černým gessem.

Stříbrnou patinou jsem všchny části zatřela ...tuhle činnost dělám nejraději přímo prsty. Následoval otisk razítka, je jenom v náznaku:

Povrch hodinek se mi zdál dostatečně zdobný, místy jsem přidala ke stříbrné barvě i zlatou, a tak už se mi původní představa s nějakou náplní (myslela jsem na pružiny a hodinová kolečka) přestala zamlouvat. Vzpomněla jsem si na transparentní filtry Time Flies Clock (Maya Road), k tomu Game Spinners od Tima Holtze...prostě hodinky po dědečkovi, žádné vymyšlenosti.

 

Nic víc, nic míň, dolepit spodní vrstvu, zaretušovat boky  a bylo hotovo :

Nebyla jsem ochuzená ani o chrastidlo. Ve vánočním balíčku mi netradiční přání poslala Tapeva, moc se mi líbilo a tak se s ním pochlubím i zde:

Tak tedy šťastný nový rok, hodně zdraví a ať nám to lepí!

Vánoční přání v ArtGrupě

Prosincová výzva na ArtGrupě se nesla v duchu vlastnoručně vyrobeného přání, které mělo mít velikost zhruba kolem deseti centimetrů a podobu tagu, ozdoby, hvězdy,...świąteczny łańcuch pięknych życzeń.
 Zvolila jsem podobu vrstvených hvězd v trochu netradiční barevnosti a přání dostala Iwonka:

 

 

 

Tesknota

Melancholická listopadová Tesknota na ART GRUPA ATC mne opět potrápila. Vkládám na poslední chvíli...od vyhlášení jsem přemýšlela, jak téma pojmout. Pro mne je velice osobní a rozhodně nemám potřebu se v něm rýpat a nějak výtvarně zpracovávat. Lidská paměť je naštěstí milosrdná a spousta věcí mizí nebo je alespoň zasunuta do hlubin.
Snažím se vybavovat si jen příjemné okamžiky a uchovat si střípky vzpomínek...s láskou myslím na všechny, kteří už odešli tam někam daleko...

 

 

 

 

Jen tak pro radost...

Celý týden jsem přemýšlela, jak stihnu všechny naobjednané projekty, protože se mi do nich vůbec nechtělo. V pracovní dny přijíždím domů po sedmé večerní a vůbec nehrozí, že bych byla pracovitá i doma. Moje myšlenky směřují pouze k poloze ležmo :-))) .
Víkend patří projektům pro ScrapArt, chtěla jsem spojit příjemné s užitečným, ale vyhrálo jen to příjemné. Předcházelo tomu moje bloumání a prohrabávání věcí, až to můj muž nevydržel a zeptal se, co prý hledám. Já na to: "Hledám nápad." A ten přišel při pohledu do krabice s použitými (opět) ubrousky. A taky při pohledu z okna...námraza vytvářela krásné krajkoví na stromech, keřích i rostlinách. Bylo jasno, udělám si něco pro radost, mé oblíbené visačky a ATC, projekty, které jsou vlastně jen tak na koukání, na založení, případně na poslání k výměně s někým stejně postiženým.

Pokud se tedy chcete inspirovat k prosincovému tvoření z kategorie lapačů prachu, pojďme na ukázky.
Už jsem se zmínila, že nápad přišel s ubrousky. Použitými od barev,... ty já nikdy nevyhazuji, hodí se. Skvrny od akrylových barev a sprejů vytvářejí zajímavé plochy, stejně zajímavá je i struktura.

Ubrousek jsem nalepila na karton a po zaschnutí jsem si nařezala kartičky pro ATC i tag. Okraje jsem chtěla prošít, ale teprve v tomto okamžiku jsem si uvědomila, že jsem měla lepit na čtvrtku. No nic, šití nakreslím.

Skvrny mně připomínaly listy a tak další směřování bylo jasné: prosinec, vánoční téma s cesmínou a doplňky, nejlépe ryze českými...co třeba perníčky?
Přes šablonu od Tima Holtze jsem obkreslila tvary, sem tam hrubou strukturovací pastou jsem nanesla hvězdičky.

V čase, co pasta zasychala, připravila jsem si doplňky...výseky, enamelky, kytičky, hřebíčky, provázky,...

Chvilka rovnání a lepení...a hotovo.

 

 

 

Pár nezbytných detailů:

 

Na závěr si neodpustím foto ze zahrady a inspirativní barevnost. 

 

Nechcete si také vytvořit podle paletky barev prosincovou visačku nebo ATC? Pochlubte se nám na facebookovém profilu.
Přeji všem co nejvíce pohody a klidu v předvánočním čase.