Bylo, nebylo, za devatero horami...

S novým rokem si nová předsevzetí nedávám. Vlastně si nedávám žádná. Přesto jsem si řekla, že bych si alespoň dvě scrapbookové stránky měla každý měsíc udělat.
Za ty roky se scrapbookem se hodně změnil především můj výběr čtvrtek a papírů. Před lety nebyl moc velký výběr a tak jsem se zásobila podle mantry líbí-nelíbí. A některé čtvrtky jsem pořizovala opravdu jen proto, že byly nádherné, věděla jsem, že do nich nikdy nestřihnu, že by si zasloužily zarámovat a pověsit.
Časem jsem si ověřila, že mi nejvíce vyhovují světlé podklady, maximálně s drobným, jemným vzorkem. A že si vlastně vystačím s bílou čtvrtkou, tu si mohu ozdobit podle své představy. Občas ještě ulítnu na krásném motivu a občas některé papíry či sady dostanu. Pokud zrovna nejsou v mém stylu, čekají...a nikdy nevím, jak dlouho. Většinou se vyhýbám dětským či dětinským námětům, prvoplánovým motivům i výrazným a pravidelným vzorům.
Někdy se ale záhadným způsobem nechám zlákat k neobvyklým spojením, něco mne nutí použít na podklad papír, který se ocitl na čekací listině. Ve výsledku pak zjistím, že tam ten papír opravdu pasuje a že to byla dobrá volba.

Barevnost sady Fairy Dust Collection od KAISERCRAFT se mi líbí, ale víly...s těmi si tedy rady nevím, ty mne neberou :-) . Ukázalo se, že platí: nikdy neříkej, že nikdy.
Za okny bílo, sníh a mráz...probírala jsem se fotografiemi a vybrala jsem jednu, která si zasloužila vlastní stránku, protože je z místa, kam stále rádi chodíme na procházky a kde je hezky za každého počasí... údolí Plakánek pod hradem Kost.
Po dlouhém váhání a probírání různých čtvrtek jsem sáhla po Sparkly.
Připravila jsem si tyčinky Gelatos, vybrala pár výseků ze sady a myslela si, že to prostě nějak zamaluji, přetřu gessem a přestříkám... Víla a odkvétající pampelišky a k tomu zimní pohled na hrad? Nemohla jsem to změnit, stále jsem se k motivu vracela.

Fotografii jsem rozstříhala, chtěla jsem vytvořit dojem okna, protože v poslední době mně stačí zimní romantika právě jen z pohledu z okna. 

Vzala jsem vodní štětec (v tu chvíli vzalo za své původní rozhodnutí ohledně podkladu) a přímo z tyčinky jsem si nabírala barevný tón a lehce doplnila okolí fotografie a vyfoukaných hvězdiček.

Části fotky jsem nalepila, stejně tak výseky.

V horní části jsem přidala barevně ladící flitry a dopsala text.

Celý výjev jsem orámovala bavlněnou šňůrkou, je to sjednocující prvek v rodinném albu.

Několikrát jsem s odstupem prohlédla a řekla si: hotovo. 

Hrad, víla, zimní pohádka, ...ten papír si o uplatnění sám řekl. Vím, že je pro mne důležité dát na intuici a pocity a pak to vždy dobře dopadne. 

Jakým čtvrtkám či papírům dáváte přednost vy? A už vás některý příjemně překvapil?