Luční kvítí

Ještě jsem stále naladěná na přírodní vlnu pod dojmem zážitků z kreativního setkání v jihočeské krajině. Na jedné sociální síti mne zaujala výzva ke společnému tvoření, námětem budou visačky se zakomponovanými sušenými  rostlinami. Akce proběhla právě dnes večer, ale já si dovolila předběhnout a inspirovat se. Přenos na videu jsem sledovala v rámci možností, protože se mi často zasekával :-). Video bude ale k dispozici a tak si ho budu moci kdykoli přehrát.
S mojí verzí vás tedy seznámím.

Ani jsem nemusela jít na louku, stačilo obejít zasychající zahradu a posbírat větrem ulomené větvičky z borovic, ustřihnout  pár snítek travin a ze svazků vytáhnout levanduli.
Připravila jsem si karton a šepsované plátno. Okrajovou část kartonu jsem přejela špachtlí s gessem, canvas jsem odtrhla do patřičného rozměru a prošila na stroji. Okraje jsem roztřepila a ponechala jsem si vlákna na další zdobení. Přes šablonu jsem nanesla modelovací pastu.

Středovou část jsem si zatónovala akrylovými barvami, lehce jsem je promíchala s gelem, který rozjasňuje barvy a zároveň slouží i jako lepidlo. Vlepila jsem jím i rostliny, prosušila a znovu barvila akrylkami.

Černou tuší jsem místy zvýraznila kontury a stíny, ke slovu přišlo i textové razítko. Naředila jsem gesso a přidala pár cákanců, zdálo se mi to málo, tak ještě kapky tuší.

Kartonový podklad jsem po okrajích také zabarvila a přilepila jsem plátno.

Přidala jsem oranžového motýlka, drobné pestíky, canvasová vlákna a dominantní květ. Nad stužkou jsem váhala, ale nakonec zvítězila varianta s oranžovou.

A bylo hotovo.

Určitě by taková visačka nalezla své místo na stránkách cestovatelského deníku, ikdyž téměř všechny visačky, které jsem kdy vytvořila, slouží jako sběratelské...mám je ve sbírce, občas se jimi probírám a mám z nich radost. Je to formát, který se ozdobí snadno, není velký, ale přesto pojme i velké téma.
Nechcete si také takovou přírodní visačku vytvořit?