Na skok do zimy

Minulý týden se příjemně ochladilo, pršelo, konečně jsem mohla dýchat a nebyla jsem ulepená vedrem. Probírala jsem se vyřezávacími šablonami, vyřezávala jsem motivy do zásoby a hned jsem si připravila rozvržení na zimní přání. Jedno z nich vám dnes pro inspiraci ukážu.
Po vyříznutí je vždy plno odpadu, něco vyhazují, něco si ponechám pro další využití.

Záměrně jsem vybrala motiv jehličnanu, tu přebytečnou část jsem ponechala větší, protože jsem karton chtěla použít jako maskovací šablonu.

Z jedné šablonky jsem měla v úmyslu vytvořit část lesa. Mám ráda akvarelová pozadí, a tak jsem si připravila opět různé práškové barvy a rozprašovač s vodou. Na čtvrtku jsem přiložila improvizovanou kartonovou šablonu, párátkem zlehka posypala barvou a přestříkla jsem vodou:

Chvilka čekání, aby podklad mohl zaschnout, malý posun šablonou a opět stejný úkon: posypat, přestříkat, nechat uschnout, znovu a ještě jednou...

Do okolí jsem sáhla vlhkým štětcem a jemně dotónovala.

Teď už stačilo vybrat barvu rámečku, nalepit oboustrankou, ovázat krouceným provázkem a připevnit 3D polštářky jelení výsek...stejně potom v dalších variantách.

 

A léto může pokračovat nicneděláním :-), co taky v tom horku zase...

Výzva na druhou

Minulý příspěvek jsem zakončila ukázkou splněného tajného úkolu, který jsme dostaly (já a Lena) od naší kukačové hostitelky Tapevy. Tím úkolem byl totem...já téměř bezmyšlenkovitě využila přírodních darů a při večerním povídání motala a motala, až jsem domotala :-).
Po návratu domů jsem ale měla téma pořád v hlavě. Ten můj totem byl sice hotový, ale na mě nějak málo scrap. Musela jsem využít přivezené zásoby a spoustu domácího materiálu a potřeb, abych se do úkolu pustila znovu.

Po večerech jsme plnily formy samotvrdnoucí hmotou...pro mne to je příjemná činnost, při které si vytvořím spoustu doplňků pro mé projekty.  Zábava je i vytvořit si svoje originální formy...Tapeva nás zásobila a my dodávaly předměty vhodné pro otisky.

Pustily jsme se i do jemných filigránových vzorů, opět z forem, ale jak a z čeho nemohu prozradit :-), malé tajemství...

Vybrala jsem pár otisků a přetřela jsem je černým gessem:

Už jsem věděla, že se pustím do letní visačky, na které bude jako hlavní motiv totem.
Jistě bych našla vhodný podkladový papír, ale vytvořila jsem si svůj. Akvarelové rozfoukávané skvrny, papír jsem rozstříhala na  obdélníčky a znovu poskládala a přilepila na karton, jak mi přišly pod ruku. A k tomu tušová kresba siluet stromů. Přetřela jsem transparentním gessem a dotónovala Timíkovými Distress Crayons.

A mohla jsem se vrátit ke skládání samotného totemu...pár variant, přidala jsem jakousi destičku z elektronického přístroje?, pírka, větvičky, kytičky a pestíky...
Výlisky jsem barevně doladila pomocí barev Art Alchemy a voskových metalických past..

 

Ještě nějaké nitě na vypodložení a drobné kamínky...ty původně byly určeny do gelových svíček :-)...prostě, co dům dal.

 

Podvečerní sluníčko vykouzlilo teplé odstíny barev, druhý obrázek je focen ve stínu a pravda je někde uprostřed :-)))

 

Stále však ve mně hlodá červíček a mám nutkání na vytvoření nejméně dvou dalších jiných totemů...tak uvidím...ještě pořád je červenec  a ještě volný srpen...letní prázdniny, můžu všechno a nemusím nic. 

Mějte se krásně...a díky za návštěvu...

Kukačové Vánoce

Tradice se mají dodržovat.
Tedy udržujeme.
A rády!

Dovolila jsem si použít na úvod dnešního příspěvku slova Tapevy, hostitelky našeho kukačovéhho setkání.
I letos, již posedmé, jsem měla tu čest přijmout pozvání a strávit pár tvořivých dní u jihočeského rybníku Kukač, v chatě, kde jsme měly (ano, zase samé ženy) skvělé zázemí.
Téma letošního tvoření nadnesla Petra již v zimě. Poohlížely jsme se celý půlrok po vhodném materiálu, abychom ve finále hodně improvizovaly a čarovaly z vody. Ale vše se zvládlo!

Vidíte, že by stačilo vztyčit jedli, zavěsit ozdoby a máme tu Vánoce :-).  I spoustu dárků jsme každá dostaly...áchaly jsme nejen při rozbalování, ale při každém pohledu na hromádky na stole, při ukládání i rozbalování doma. Na Lenčin vaječňák se nejvíc těší můj muž...Vánoce v červenci...
Ale zpět k našemu tvoření. První den byla naprostá idylka: příjemné letní počasí, koupání, sem tam zobnutí nějaké mňamky, ale především jsme si musely toho tolik sdělit! Plánů bylo hodně a tak jsme rozbalily naše zásoby a hlavně koukly, co stihla v předstihu posbírat Petra v okolí rybníku a v přilehlém lese.
Plánované ozdoby začínaly v naší mysli nabírat konkrétní podobu. Cesta k realizaci byla delší. Vymyslet, co dát dovnitř plastové koule, jak zrealizovat podobu sněhové krajinky...

Bílé strukturovací a sněhové pasty pomalu zakrývaly jednotlivé plochy...

A po zaschnutí již další barvení, vkládání a vlepování stylových drobností.

 

Největším úskalím bylo zkompletování obou polokoulí, někdy to klaplo na poprvé, jindy to byla zkouška trpělivosti a neustálé opravy. Závěrečné focení jsem musela několikrát odkládat: jakmile byly koule chvilku venku, začaly se rosit ...

 

 

I letos si pro nás připravila hostitelka tajný úkol: totem. Jak a z čeho, měly jsme namáhat mozkové závity. 

Z forem jsme si vytvořily různé motivy, ale především různě velké lebky. Z hromady klacků a větví jsem vybrala krásně olišejníkované, byly nazdobeny až dost. Při večerním povídání jsem motala a motala...dokončení už bylo dílem okamžiku.

Letošní setkání bylo ve znamení budíkovského hesla: času dost:

Tak ho mějte co nejvíc a užívejte léta!

Letní ohlédnutí

Já vím, léto teprve na počátku a už se chci ohlížet :-). Tak jsem to opravdu nemyslela, chci se ohlédnout za léty minulými...vlastně jen pár vzpomínkových momentek na tradiční letní setkávání u jihočeského Kukače.
To proto, že na další setkání právě odjíždím.
Prvně jsme se sešly (samé scrapující ženy, jak jinak) v roce 2011 a pár dní bylo naplněno holčičím povídáním, výměnou zkušeností, zkoušením nových materiálů...v hlavní roli tehdy byly inkousty Adirondack a patřila jim také tato stránka do alba:

Album bylo pro hostitelku a ta si také pro nás následující léto nachystala úkol: vytvořit stránku (stránky) do deníku, ale podmínkou bylo využít pouze materiál z její krabice zbytků.  Po počátečním váhání každá po chvilkách něco vytvořila a výsledkem byl originální deník, kterým jsme byly nadšené.
Tady je jeden z mých příspěvků:

 Práci s inkousty jsme posunuly do další oblasti, vytvořily jsme si náhrdelníky i náušnice:

Každý rok plno dalších obohacujících projektů...byl by to hodně dlouhý článek.
Postupně se počáteční skupinka početně zúžila, někdy přibyly i dětičky a tak jsme musely vymýšlet i další zábavu. Kluci trávili čas chytáním ryb (a že v Kukači jsou pořádné kousky!), tropická vedra ukrajovala čas tvoření a přicházely ke slovu i vodní hrátky. Po jedné z vodních bitev nám zbyl tento obraz:

Postupně jsme si zorganizovaly pobyt tak, že vyšel čas i na různé výlety do civilizace...historická města, zámky, dílny, zahrady, rozhledny...prostě kultůůůra...

 

A s tím také gastronomické zážitky :-) a moudra:

Na každé další letní setkání jsme se moc těšily a vždycky to bylo lepší a lepší a hlavně nové.
A teď, proč se vlastně ohlížím...posledních pár dnů jsem trávila výrobou vzpomínkových minialb na naše výlety. Nabídnu jen malou ochutnávku, nemohu to přece prozradit předem:

Doufám, že udělají radost a vám všem přeji, abyste si užili léta podle vlastních představ...ať vám vše vyjde podle plánu. (Abych nezapomněla: pokud jste čekali, že ukážu hotové album z dovolené na rybníčkách, tak přiznávám, že hotovo nemám...nebyl čas a prostor, plán neplán ...tak snad někdy po večerech :-) )

ATC: INVENTIONS AND DISCOVERIES

Červnová výzva Vynálezy a objevy pro ArtGrupa ATC došla svého naplnění až v samém závěru (ehm, v poslední době to je nějaké nechtěné pravidlo). Ani jsem neměla čas na rozmyšlenou, protože závěr školního roku je vždy hektický a ještě jsme i v posledním týdnu odjížděli na dovolenou.
Žádné dlouhé rozvažování, co by bylo nejvhodnější pro ztvárnění...ke scrapu patří fotografie, fotografování je mým velkým koníčkem, tak co jiného...na kartičce musí být fotoaparát:

 

 

Už se těším na kartičku své partnerky pro výměnu.

Hurá léto, hurá prázdniny

Nejlepší část roku mně právě začíná. Letos se mi poštěstilo skončit o malinko dříve a tak jsme si poslední červnový víkend užívali na místě, které je na hony vzdáleno civilizaci. Žádná elektřina, žádný signál, voda, kterou jsme si načerpali (a ta pitná jen v kanystru), budka se srdíčkem na břehu, kousek za chatkou. Vlastně to není obyčejná chatka, ale chatka plovoucí na biotopickém plavacím rybníčku. Je nová (i rybník je nový), tak jsme na ni byli zvědavi, jinak na rybníčky jezdíme pravidelně a je to naše srdeční záležitost. A máme teď další lásku...Sofinka nás nadchla  svým klidem a komrním prostředím.
Vždy jsem přivezla spoustu fotek, ale zatím nenastal ten správný čas na jejich archivaci. Konečně bych to měla napravit, připravila jsem si album a také zabalila pár nezbytných pomůcek...tak snad bude čas na záznamy a lepení :-) . Co taky s načatými večery, že? (ehm...text jsem psala v předstihu a připisuji dodatek: na lepení nebyl čas! :-) )

Celé album-deník si ráda vytvářím sama, ale zrovna tak ráda využiju vhodný základ. K takovým patří ty od Bo Bunny - Misc Me!, za uplynulé roky jsem si nahamounila pro mne pěkné vzory, jsou k nim průhledné kapsy, rozdělovníky, papíry i čtvrtky s doplňkovými kartičkami...pokud o něčem podobném uvažujete, mrkněte do obchůdku, zrovna je totální výprodej.
Album má mechanismus se třemi kroužky, což je výhoda...stránky můžete přerovnávat, doplňovat dle libosti.

 

 

 

Rozdělovače jsem doplnila ještě papíry ze sady Vintage Note Paper, vybrala jsem jednoduché řádkové s minimálním zdobením. Do kapes jsem si připravila bílé čtvrtky a také fotografie z uplynulých pobytů. 

Hlavním počinem doma bylo ale nazdobení vrchních desek. Nic moc plastického, aby nedošlo k poškození , když bude album zasunuto. 

Protože chatičky na rybníčcích jsou designově čisté, jednoduché (autorem je architekt Jiří Střítecký), nechtěla jsem přeplácané desky. Papír, fotka, text,...nezbytná šňůrka,...

Svůj význam má ptáček, skrz čelní prosklenou stěnu pozorujeme vyskakující ryby i ptáky, kteří posedávají na molu. A kniha? Byla dárkem...dva písaři, kteří odešli na venkov...jako Jiří a Hynek...dělali, co je napadlo...a Jiřího napadly rybníčky...a chatičky...a tak je postavil.

 

 

Uvidím, zda prázdninové volno dovolí album dokončit a těším se zase na příští rybníčkový pobyt...