Darkness

Temné, tíživé téma nové výzvy na ARTGRUPĚ ATC mi nebylo zrovna blízké. Momentálně s oblibou používám výrazné hýřivé barvy, trvalo mi docela dlouho oprostit se od tmavých tónů, léta převládala v mém šatníku černá, ovlivňovala moji mysl a nebylo jednoduché přestat se za ni schovávat.
Jak se tedy s výzvou vypořádat? První, co mne napadlo, bylo inspirovat se barokem...temné období korunované třpytem...ke slovu přišel canvas, černé gesso, barvy a patiny, trochu smutku zlehčeného romantickými květinami na buttoncích...

 

Tak snad moje kartičky alespoň trochu splňují zadání :-)

Zbytečnosti a nezbytnosti

Představte si banální situaci, zabalit si pár nezbytností na tvoření. Co to ve vašem případě bude?
U mne velké dilema...co vzít a co ne, když vlastně nevím, co se bude tvořit. Jela jsem na každoroční setkání a hostitelka napsala, vezměte si s sebou co chcete nebo taky nic, vše připravím a téma projektů bude odtajněno až na místě.
Na přípravu jsem neměla téměř žádný čas, do úsporného zavazadla jsem tedy dala černé gesso, bílou strukturovací pastu, tři Timíkovy šablony, Distress Crayons, akvarelové barvy, tři razítka (jedno se strukturami, další kolážové a jedno textové) a vybavený penál, ve kterém jsou tužky, gelovky, nůžky, špachtle, minimister, vodní štětec atd. Přidala jsem malý pytlíček s drobnostmi...provázek, kytičky, knoflíčky...
Na místě po velkém vítání nás čekalo odtajnění...velké čisté štětce a dělejte si s nimi co chcete...tak jo!...nejlépe nějak nabarvěte a odekorujte.

Ukázalo se, že moje úvaha ohledně pomůcek byla správná, opravdu jsem si vystačila s pastou, šablonou a Crayons. Natřela jsem a dala sušit.

 

Vystřídala jsem Distress Crayons, pěkné divoké barvy, stačilo rozetřít prsty a lehce přestříknout vodou.
Z kamarádčiných pokladů jsem použila perleťový knoflík, od Pana Okudy "pičičandu" (Petro, díky), z pokladů hostitelky jsem využila řetízek a kovové komponenty...a také lebku!

 

Něco málo chybělo...přisypala jsem korálky, sem tam přilípla kousky washi pásky a mohla dát znovu sušit.

 

Protože jsme měly čas i na výlet, využila jsem příležitosti a navštívila v Egon Schiele Art Centru výstavu Duše pralesa. Pokochala jsem se a katalog skvěle posloužil na pozadí, reprodukce Plachtova obrazu Očekávání v pralese byla šitá na míru :-) .

 

A ty zbytečnosti? Z razítek jsem využila jen jedno...a pro někoho může být zbytečností  vlastně i přemalovaný štětec :-). Další lapač prachu, ale lapače ke mně patří. A mimochodem, lapač, tentokrát snů, byl dalším projektem, o tom ale někdy příště...

Kolibřík

Ááách...slastné nicnedělání je tady. Tedy ne že bych v následujících prázdninových týdnech neměla co na práci, ale TA PRÁCE to nebude :-)
První týden jen relaxuji a tak i dnešní příspěvek byl na počátku jen relaxem bez koncepce a bez myšlenky. Dcera mrkla, co dělám a povídá, to je automatická malba? Ze začátku byla, ale později už jsem měla v hlavě plán. Tím se dostávám k názvu Kolibřík. Starší generace milovníků sbírek poezie si jistě vzpomene na kolibří vydání...a já si vytvořila kolibří obrázkovou knížku.

Na začátku byly akrylové barvy a kus balicího papíru. Na něj jsem přímo nanesla kopečky barev, část potom ještě na tácek(místo palety) a barvy jsem bezmyšlenkovitě rozetřela.

V další vrstvě jsem už cíleně vytvářela měkké oblé tvary, které připomínaly květy.Po zaschnutí následovala další vrstva lazurami a na závěr(opět po zaschnutí) doodling bílou gelovkou.

Výsledný pás je zde:

Nic vážného, trochu infantilní, prostě to ze mne vypadlo...přece to jen tak nevyhodím...pás byl dostatečně dlouhý, 60 cm...co tedy harmonika, co si udělat knížečku? Ze dvou pásů 6 x 60 cm jsem naskládala čtvrercovou harmoniku, koncové části na jedné straně jsem slepila a dvě strany vždy k sobě též.

Kousek podkladu ještě zbyl, využila jsem ho na potažení desek(6,5 x 6,5 dva kusy, 1 x 6,5 jeden kus).

Zbývalo vsadit harmoniku, tehdy jsem zjistila malou chybku, krajní stránky byly krátké, protože jsem zapomněla přičíst mezery ve hřbetu. No, začistila jsem dalším kouskem papírku :-) .

Kousky pomalovaného papíru jsem ještě pokreslila černým fixem a vystříhala rostlinky...nalepit, nafotit...tramtadadá...hotovo.
Takže vnitřek(a omlouvám se, pokud vás zahlcuje množství obrázků):

 

 

 

 

 

 

 

 

 

A ještě detail květinové výzdoby...přes zahrady se linula muzika ze svatební hostiny...

Když jsem projekt dokončovala, napadlo mne, že si udělám takovou knižní prázdninovou sérii...první týden květinový(však víte, u učitelek to je jak v květinářství) a dále podle toho, co dny volna přinesou...co bude typické. Už vím, že příští a další týden to bude voda a cestování. Možná si řeknete, k čemu je taková knížka dobrá...stačí doplnit nějaké mimifotečky nebo pár myšlenek a dárek je na světě.