úterý 13. června 2017

Hlavně nekýchat, nedýchat,...

A také se raději nehýbat...kovové plátky a vločky jsem ještě nezaložila a musím přiznat, že ač se snažím, neubránila jsem se tomu, že máme postupně stříbrný, zlatý i měděný prach i útržky úplně všude. V nedělní polévce, na oblečení i na těle nacházím přichycený poklad.
 Novinkové "zlato" jsem chtěla vyzkoušet na větší ploše v kombinaci s inkousty a také mne lákal avizovaný tisk.



Asi vás napadne, co jsem si to vybrala za razítko :-). Ze začátku mně vůbec nedošlo, že bych měla začít se zkouškami s nějakým plošným motivem. Razítko lístku ginkga se ukázalo jako špatná volba. Ikdyž spíš bych přičítala neúspěch špatnému výběru lepidla. Použila jsem opět lepidlo dodávané k nějaké pozlacovací sadě, chvilku nechala zavadnout...a můžete se podívat na detail, že místo linií mám slitou plochu.


Na některý lepidlový tisk jsem použila větší kus plátku, na některý jsem nasypala větší kousky. Nechala jsem schnout a postupně papír očistila. Vyzkoušela jsem houbičku, jak psaly děvčata z DT, ale vrátila jsem se k plochému štětci...s ním se mi pracovalo lépe. S výsledkem jsem nebyla vůbec spokojená, ještě pořád mi nedocházelo, že razítko nepatřilo k těm vhodným :-). Ale protože téměř nikdy neletí do koše nepodarky, nechávám si je, co kdyby, vzala jsem znovu do ruky razítko a přetiskla černým StazOnem. No, nebyl dobrý den...razítko je na dřevě a tak jsem úplně neviděla, kam tisknu. Podle toho to dopadlo: těsně vedle, jako ta jedle. Ale ani to neletělo do koše...když už jsem nad tím strávila tolik času, něco z toho musím přece vytěžit :-).


Otisky jsem vystříhala a docela se mi začaly líbit.


Nejdříve jsem si myslela, že použiju na zlatý podklad, ale nebylo to ono...na mě moc zlata. Tak tedy akvarelový podklad.


Lehká kompoziční korekce a výsledné přání:


Už jsem se zmínila, že mne také zajímalo spojení s alkoholovými inkousty Adirondack. Natřela jsem lepidlem větší plochu a opatrně přenesla velký plát...úplně byl zelektrizovaný,  začal se trhat...hlavně žádná panika, tak to bude potrhané.


S inkousty žádná sláva: mizel před očima...tudy cesta také nevede. Ke zlatému podkladu se báječně hodí Klimt...otisk razítka, barva a pozlacení vlasů...




Jako bonus mám odekorovanou také propisku...ležela hned vedle projektů, dělala jsem si poznámky a protože na nějakém prstě zůstaly také zbytečky lepidla, dostalo se stříbro i tam, kam nemělo...


Ve výsledku jsem si připadala jako Pat a Mat, ale protože to máme v rodině, smířila jsem se s tím, že každý den není svátek.A jak vy? Pochlubte se se svými úspěchy či neúspěchy.

1 komentář:

  1. To gingko je rozhodně dost povedené a pokud jsi někde během procesu nepostupovala podle původně zamýšlených pravidel, každopádně jsi z toho vybruslila bravurně a se ctí. Moc se mi to líbí!

    OdpovědětVymazat