středa 3. ledna 2018

ATC: GOODBYE AUTUMN

Prosincová, závěrečná výzva minulého roku na polském blogu ArtGrupy ATC, se nesla ve znamení rozloučení se s podzimem. Podzim mám docela ráda, těším se vždy na krásné dny babího léta, okouzluje mne vybarvení přírody, ráda se brouzdám spadaným listím a doufám, že nenastane dlouhotrvající období nevlídných dešťů....čekám na první mrazíky, jinovatku i první sněhové vločky, dobu, kdy podzim předává žezlo zimě.


A moje verze: akvarel a práškové barvy na podklad, embossovaný motiv, výřez a opětovné sestavení...








středa 18. října 2017

ATC: OLD BUT GOOD...stare, ale jare

Na říjnové výzvě z blogu ArtGrupa ATC jsem musela ihned zapracovat. To proto, abych využila pár dní strávených doma.
Staré, ale dobré je cokoli...jsem syslík, staré věci miluju. Než jsem si celé téma rozmyslela, padl mi do oka velký sáček opravdu letitých knoflíků. Původně jsem si myslela, že je všechny vyskládám vedle sebe, ale přece jen jsem přidala podkladový papír od sedmi teček, střihla jsem do grafiků a pak teprve začla lepit knoflíky...tak, aby si je případně nová majitelka mohla odebrat a použít dál :-)






úterý 17. října 2017

ATC MYSTERY

Téma zářijové výzvy na blogu ArtGrupa ATC znělo: Mystery. Než jsem se rozhoupala, byl konec měsíce a já se chystala na scrapbookový sraz do Luk. Myslela jsem, že tam kartičky dokončím, jenže víkend byl tak nabitý, že jsem to nestihla. Přišlo pondělí a já skončila v nemocnici, takže kartičky šly stranou. Ale chvilka se přece jen našla, a černé kočky už jsou u svých majitelek.






středa 11. října 2017

Holky jely do světa

Poslední měsíc byl hektický, posledních čtrnáct dní ještě víc a víkend byl úplně nabitý.
Jela jsem na scrapbookový sraz, je to vždy těšení a svátek a protože se dopravuji hromadnou dopravou, beru jen nezbytnosti...i tak mám óbrtěžké zavazadlo. Tentokrát jsem ho i zatížila dárečky. Vždy jsem od kamarádek dostala malé milé pozornosti, které mne zaskočily, protože já nic neměla pro ně. Nestíhala jsem.
Tentokrát jsem si řekla, že to musím změnit, včas jsem i měla nápad, co vytvořím: praktickou a zárověň dekorační pomůcku na namotání provázků, stužek, bavlnek či přízí. Holky, co mají sukně s návinem, pár takových mám i já.



Vybrala jsem bílý křídový karton, natiskala razítko, obarvila jednoduchým a rychlým způsobem distress inkousty. Přímo z polštářku jsem otiskla inkoust na podložku, přestříkla vodou a kartonem jsem snímala barvu.. Po zaschnutí jsem přestříkala spreji LSG. A následovala titěrná práce s detailním vystřihováním.


Původně jsem chtěla na sukně navinout jen různé přírodní provázky, impulsem byla velikánská špulka se zajímavým "provázkem", který má v sobě drátek.


  Ale pak jsem přidala i různé příze a vlny, aby se daly případně použít hned na projekty, které jsme na srazu tvořily. Vytvářela jsem různé barevné kombinace, aby se hodily k barevnému podkladu. A vy si můžete vybrat i zde.

 
Holky byly naparáděné a mohly se mnou do světa:

A tyto jsou u mne doma...nějaké panenky, ale většinou jednotlivě navinuté stuhy.


A jak organizujete své stuhy a provázky vy?

čtvrtek 28. září 2017

Andělské variace

Není to stokrát jinak, zatím ani desetkrát jinak, ale přece jen, jednoduchý motiv vícekrát zpracovaný je námětem dnešního příspěvku (podobně jako v minulém příspěvku Majky, její ztvárnění mně je velmi blízké, ale já šla cestou "razdvahotovo" a to mně dalo sakra hodně práce držet se).
Motiv, malý sedící andělíček, byl a je láskou na první pohled. Jeho autorka vytváří krásná, čistá jednoduchá přání. Pro mne je opravdu těžké se jednoduchému stylu přiblížit,  měla jsem problém vymanit se z vlivu a netvořit například hodně vrstvené a barevné přání. Anděl, rovná se Vánoce...pokračuji tedy na vánoční vlně, ať se později nestresuji.



Zipový sáček jsem měla naditý výseky andílka, sáhla jsem po kupičce nařezaných akvarelových a kreslících čtvrtek, prohlédla jsem krabici se zbytky a vyndala jsem vhodné komponenty na dozdobení, drobné flitry a kamínky, ale především ořezky z vánočních papírů. Před pár dny jsem založila velký průhledný box na zimněvánoční téma. Konečně, po letech. Do té doby razítka roztříděná zvlášť (podle výrobců a také velikosti, a už jsem přestávala udržovat v paměti, co všechno vlastním), stužky zvlášť, tradiční zdobení taktéž. A věčně jsem probírala věci, které by se mohly hodit. Tak uvidím, jestli nový systém bude lepší.
První jednoduché přání, které zvládne úplně každý: podklad + výsek. Lepeno oboustrannou páskou a bílým lepidlem.


Na druhém je pozadí vytvořeno akvarelovou technikou + výsekem:


K jemnému akvarelovému podkladu se hodila vrstva distress inkoustu zatíraná přes šablonu. A lehké přestříknutí zlatým sprejem.


Tady jsem akvarelový základ projela v embossovací šabloně:


Možná by dal někdo přednost jen celému bílému... opět embossovací šablona...no, tak alespoň úzký modrý rámeček :-)  :


Další emboss, co takhle přidat kousek kraft čtvrtky, to by bylo také univerzální:



Další čtvrtku jsem si dlouho šetřila. Monotyp akrylovou barvou, naválečkováno na  Gelli Plate, jen vrstvení barev bez textury, ta se vytvořila sejmutím. Tmavá se zlatou, slavnostní...šup tam se zlatým andělem:

A poslední, opět monotyp, otisk embossované polystyrenové destičky:



Ještě pár detailů:


Aktuálně mám ještě připravená další dvě andělská přání, myslím, že to ale nebudou poslední...
A co vy? Už máte také něco vánočního v plánu?

čtvrtek 21. září 2017

Hraní pro pošmourné dny

Prší a fučí...doma je přítmí i ve dne, podzim je tu předčasně. Sedím u stolu, hraji si s barvičkami a vybarvuji obrázky.Na podložce mám vždy ještě čistý papír, kterým si práci podkládám. Když skončím, papír nevyhazuji, třeba se bude hodit. Skoro vždy tomu tak je. Někdy se dá použít jak je, někdy stačí něco málo přidat, například na tisky nebo výřezy úplně ideální. I ze zbytků a odpadu tak mám podklad třeba pro přáníčka.



Touto čtvrtkou jsem snímala přebytečnou barvu:


Přemalovala jsem ji dalšími barvami...celou plochu jsem odmočila vodou, vysušila papírovou utěrkou, místy jsem další barvu zapouštěla, jinde doplnila další vrstvou:


Další čtvrtku jsem sjednotila akvarelovou barvou, kterou jsem odmočila z palety, špína jako venku, tak sem tam nějaký pastelový tón a po zaschnutí rozstříknuté kapky barvou i vodou. Drápance jsem vytvořila obráceným štětcem.


První myšlenka patřila listům, natisknout, vyříznout. Chtěla jsem použít nějakou hnědou či oranžovou obrysovou linku, ale nakonec zvítězilo bílé embossování. Má evokovat ojínění ( :-) doufám, že si na něj ještě nějakou dobu počkáme).


Ořízla jsem na řezačce formáty a jednotlivé listy jsem vyřízla pomocí šablony na Big Shotu.


Teď přišlo další hraní s barvami, vkládala jsem jednotlivé listy a hledala nejlepší řešení celkové barevné kompozice. Aby barvy ladily, aby byl zajímavý kontrast bez dalšího zásahu, ...


Možností se nabízelo několik: ponechat jen tisk, vyměnit tvary na způsob intarzie, vytvořit 3D efekt za pomoci oboustranné pásky či koleček, vyzdvihnout část listu, ...

Následovala další krátká hra s barevnými podklady a také s barevností základů přání. Nejvíc se mi zamlouval kraft papír, ale ani smetanový základ nevypadal špatně...bílá moc zářila, použila jsem ji jen na úzký rámeček.
Místo samotných listů tedy nakonec přáníčka, použití je pro mne zatím velká neznámá. Proto opět bez textu...


A teď si jdu konečně vyřezat jen samotné listy...do zásoby :-)

sobota 16. září 2017

Srdečné blahopřání

A to doslova.
Nedílnou součástí vlastnictví strojku BigShot jsou šablony, vyřezávací nebo embossovací. Vybíráme si je podle vkusu i účelu použití, ale jsou takové, které má asi každý ve své sbírce: základní tvary. Nebo alespoň nějaký základní tvar.
Přiznávám, že ty úplně čisté základní nemám, ale kruh a obdélník s prošíváním z obou stran, to ano. A také různé velikosti hvězd a srdcí...jsou to tvary, které nejčastěji využiju na své projekty. Nyní došlo opět na srdce, šablonu jsem použila přímo na vyříznutí tvaru budoucího přáníčka.



Na tenhle typ jsem se chystala pěkně dlouho...kdo mne zná, ví, že často hlásám: jak to mám vymyšleno v hlavě, už mne to nebaví (a ani nenutí) realizovat :-)
Použila jsem čtvercový přáníčkový základ, šablonu srdce 13 x 13 jsem umístila tak, aby kousek přesahovala, to proto, aby se přání klasicky otevíralo.


Desky vkládám tak, že stále mám jednu čistou, nepořezanou. Jenže pokud potřebuji obě strany netknuté, moc to nejde. Asi bych si mohla pomoci nějakým vypodložením, ale hodně pořezané desky by asi stejně zanechaly stopy.  Takže spodní strana budoucího přáníčka stopy má....


Zatím žádná panika, barvím akvarelovými a práškovými barvami, nejprve navlhčím plochu a teprve potom zapouštím barvy. S vodním štětcem žádné zdržování s namáčením. Následuje sušení, další vrstva, sušení, cákance, přemalování, sušení, cákance...až jsem spokojená. Papír se vyrovnává, po závěrečném sušení a zatížení se ukazuje, že nechtěné vrypy jsou fuč.


Dírkování na okraji je samo o sobě krásné,  na bílém podkladu se mi moc líbí, ale na barevném mám pocit, že by to něco chtělo...to něco je zase vyšívání. Váhám, kolik nitě budu potřebovat, s dlouhou se špatně pracuje, pořád se mi zamotává. Ale jakmile jsem se dostala do poloviny, už to šlo samo a byla jsem ráda, že mi vyšla podle představy. Mohla jsem svázat konce přes hřbet.

Šila jsem zlatou kovovou nití, to proto, že jsem chtěla na další zdobení opět použít zlaté kovové vločky. Teprve když jsem skončila s prací, zjistila jsem, že žádné vločky jsem nenalepila. Úplně jsem na to v zápalu tvoření zapomněla! :-)))


Projekty si žijí svým životem. Gesso, pár výseků, pár kytiček, sem tam razítko, žádné složitosti...možná, že přibudou ještě nějaké červené kamínky, aby vyvážily vykukující rumělkovou růžičku...vždycky je lepší později přidat, než celou práci přeplácat vším možným...