Svatojakubská pouť v Poniklé

Na pouti v Poniklé  jsem byla mnohokrát...jako dítě jsem milovala řetízkáč a cukrovou vatu, moje děti starý kolotoč a autodráhu, později to vždy byla příležitost vidět příbuzné i známé, popovídat si i zajít na hřbitov, kde odpočívá babička s dědou...Letos tomu bylo jinak: na pouti jsem byla, ale v pozici prodejce, ikdyž o prodej z mé strany ani tak nešlo. Se scrapženou Iriskou jsme se domluvily na společném stánku (Sofi, díky, zázemí bylo skvělé), rozložily jsme naše papírové výtvory...a čekaly na první nakupující...

Ještě že se objevil pán hor-Krakonoš, dostaly jsme podepsané foto a březový knoflík pro štěstí. Zákazníci nikde, máme ale strategické místo u kostela, až půjdou lidé ze mše, jistě se zastaví. Jdeme nakouknout k dalším prodejcům z Fleru, nakupujeme kovové přívěsky, jsme nadšené z našeho úlovku. Je čas na svačinu...hasiči pečou sejkory, k tomu uzená krkovička, okurky a beraní rohy...kdo ví, že jsme v Poniklé, má to za lidovou cenu :-)
Končí mše, nikdo se nezastaví, můžeme si nerušeně dál povídat. Po obědě je úplně mrtvo, vysílám Iris , aby se šla podívat na další místa, kde se něco děje...hlavně v místním muzeu...Odměna: koláče s mákem a švestkami, mňam! I ženy ze Spolku paní a dam se šly ukázat na pouť, honem se tedy s nimi vyfotit.

Konečně se někdo zajímá o naše zboží, pár žen má zájem i o kurzy a těší se, že přijedeme na adventní setkání ve škole.Po třetí hodině už je zase mrtvo, takže pro pár opozdilců už nasazuji jiný tón...
Iris  shrnula můj vztah k prodeji následovně :
- Dobrý den, co nabízíte?
- Ále, samé zbytečné věci a pracholapy!
- Opravdu? Vždyť je to krásné!
- Tak to je pravda, krásné to je, budu raději, když si to nekoupíte, mně je to líto prodat, když to dalo tolik práce.
- Uměla byste udělat i jiný vzor?
- Samozřejmě že uměla, ale já si to vymyslím v hlavě a pak už to ani nevyrobím, to mi ke štěstí stačí.
- Ty šátky jsou nádherné, máte jich více na výběr?
- Nemám, vyrobila jsem jich deset a už mě to nebavilo, to není žádná výzva udělat něčeho hodně.
- Máte tady toho ptáčka, proč si ho nepověsíte, aby byl lépe vidět?
- To zrovna, ještě by si ho někdo koupil!

Krakonoš opět prochází a kontroluje, jestli je všechno jak má být, necháme se s ním vyfotit:

Před čtvrtou se dalo do deště , všichni mizí domů, prodejci začínají sklízet, i my máme během chvilky sbaleno. Loučíme se, tak zase příště...jen jestli příště bude pro někoho důležité koupit si blahopřání, záložku do knížky, blok či sešitek...letos se ještě někteří našli.