Synek letěl pracovně do Las Vegas. Hned se mi začaly v hlavě rojit myšlenky, do kterých scrapobchodů bych já ve Vegas zašla. Seznam byl dlouhý, ale poslat tam někoho jiného? Po pár dnech jsem vystřízlivěla, přece jen jsem netušila, kolik volného času bude mít. Na prvním místě totiž byl právě razítkový magaráj, v něm je ovšem otevřeno jen mezi desátou a čtvrtou odpolední...a na zazvonění. Poslala jsem mail s nějakými tipy, co se mi líbí (a v rozrušení jsem úplně zapomněla na Banksyho), bylo to spíš inspirační, ale hlavně: co by mu cvrnklo o nos...takové tři oříšky pro Popelku.
Tím jsem to vypustila z hlavy. Po čtrnácti dnech došel mail s fotkami z obchodu i s hromádkou zakoupených razítek...a taky s výtkou, že kdybych si do obchodu napsala předem, byly by i plata s razítky, takhle už by to pán nestihl.
Ale i tak jsem byla celá natěšená, až budu mít razítka v ruce.
Nová razítka mám někdy dost dlouho netknutá, ale tentokrát jsem hned všechny vyzkoušela.
Slon se dočkal několika verzí. Tisk zlatým inkoustem Encore! nezklamal, zlatý embossing nic moc ( detailní prášek se sléval), bílý vykresloval docela dobře. Velký rozdíl byl v tisku StazOnem a VersaFinem. Onyx Black je prostě parádní.
Pozadí je jednoduché, distress ink a šablony na akvarelové čtvrtce. A střídmé vybarvování sadami Brushables s pigmentovým inkoustem.
Slepování vrstev: oboustranně lepící páska..
Přáníčka s razítky s pánskými motivy mám zatím ve fázi rozpracování, opět tisk a horký embossing, tak snad na ně brzy dojde...
Žádné komentáře:
Okomentovat